Kakost smrdutý

Kakost smrdutý

Kakost smrdutý

Latinský název: Geranium robertianum

neplodnost, močové cesty, střeva

Původ

Bylina je rozšířená po celém světě. Roste téměř po celé Evropě, v Severní Americe, na severu Afriky i na mnoha územích Asie. Kakost má v oblibě spíše tmavší místa a vlhčí půdu, a tak jej můžete najít v křovinách, na rumištích, při potocích, při zdech a plotech, v lese, dokonce roste i jako plevel v zahrádkách.

Středověcí lékaři se shodli na znalostech, že kakost smrdutý je vynikající léčivo na otoky a rány. Sloužil zejména na pročištění močových cest, přičemž zbavoval kamenů a písku, a také tlumil bolesti jater. V lidovém léčitelství se kakost uplatňoval při léčbě průjmu, bolestech močových cest a rozličných krvácení. Indiáni v západní části Severní Ameriky léčili touto bylinou syfilis.

Charakteristika

Kakost smrdutý je znám také pod názvy čápů nosík, Čapí nos smrdutý, milost boží či Capin. Je to jednoletá nebo dvouletá bylina, která kvete od června až do října. Roste až do výšky 30cm, má chlupatý stonek se střídavými, trojčetnými dělenými listy. Stopky listů jsou ztluštělé a spolu s listy jsou porostlé žláznatými chloupky. Bledě růžové nebo fialové květy rostou obvykle po dvou na dlouhých stopkách, mají pět korunních lupínků, z nichž každý je zúžený v dlouhý nehet, 10 tyčinek a pětipouzdrový semeník. Rozmačkaná bylina nepříjemně zapáchá.

Sbíraná část

Pro farmateutické účely se sbírá zejména nať. V době květu se sbírá kvetoucí část. Protože šťáva může způsobovat puchýře, je třeba při sklizni chránit ruce rukavicemi. Suší se přirozeným teplem na tmavém a vzdušném místě nebo umělým teplem do 35 stupňů. Nepříjemný zápach byliny se sušením ztrácí, avšak chuť zůstává nepříjemně hořká a příkrá.

Účinky

Díky svým účinkům je kakost smrdutý již od nepaměti součástí lidového léčitelství. Obsahuje mnohé silice, třísloviny, organické kyseliny, vlákninu, sliz i látku geranin.

Tato léčivá rostlinka se osvědčila jako skvělá forma podpůrné léčby neplodnosti žen i mužů. Doporučuje se pít nálev po doušcích v denním množství 250 ml (ženy) a 350 ml (muži).

Kakost má hemostatické účinky, čili má vliv na utišení a zastavení krvácení. U bylinkáře se osvědčil jako pomocník pro zmírnění vnitřního i vnějšího krvácení, a také na rány.

Bylinka rovněž působí na pročištění organismu, zmírňuje průjmy, pomáhá při trávicích potížích či střevních zánětech. Má močopudné účinky, takže příznivě ovlivňuje funkci ledvin a močových cest, a také se používá jako rozpouštědlo močových a ledvinových kamenů, přičemž dvě čajové lžičky krájené byliny se nechají vyluhovat 8 hodin a připraví se studený extrakt, který se pije během dne.

Kakost také pomáhá při léčbě kožních chorob, hnisavých ran či povrchových odřenin. Stejně může pomoci při vyrážkách, mokvavých ekzémech, vředech nebo kožních zánětech.

Díky obsahu tříslovin má stahující a protizánětlivé účinky na sliznici dutiny ústní. Horkou vodou navlhčený sušený nebo rozdrcený čerstvý kakost účinně léčí ušní záněty, obličejové otoky související se zubními problémy či nervové záněty, například trojklanného nebo sedacího nervu. Kašovitý obklad z této rostlinky můžete přikládat na otoky kdekoliv na těle. Při angíně se odvar z kakostu používá jako kloktadlo.

Upozornění

Nebyly zjištěny žádné vedlejší účinky, ale protože bylina zapáchá, doporučují se užívat nižší dávky. Kontraindikace nejsou známy, ale nedoporučuje se kakost užívat během těhotenství a při kojení.