Trombóza v těhotenství

Pod trombózou rozumíme vytvoření krevní sraženiny (trombus) v krevní cévě, a tím vyvolané zúžení, resp. ucpání této cévy. Pojem trombóza je odvozen od řeckého slova thrombosis, které lze přeložit jako "srážení".

Nejčastěji se krevní sraženiny nacházejí v žilách (flebotrombóza). Postihovány jsou převážně žíly dolní části těla (pánevní žíly a žíly dolních končetin). Tromby však mohou vznikat i v srdečních dutinách. Trombózy arteriálního cévního systému jsou spíše vzácné.

Typickými znaky jsou bolesti a otok lýtka nebo nohy, v závislosti na místa trombózy. Diagnóza se určuje pomocí ultrazvuku nebo flebografií. Léčba sestává z hemodiluce (heparin) a používání kompresního obvazu. Aby se zabránilo dalším trombózám a následným škodám (ulcus cruris, bércový vřed), je třeba dbát na preventivní opatření.

Těhotenství a poporodní období (šestinedělí) je charakteristické fyziologicky změněnou - zvýšenou krevní srážlivostí, která má ochránit matku před vykrvácením při porodu. Na druhé straně však tyto změny zvyšují až pětinásobně pravděpodobnost žilní trombózy během těhotenství. V šestinedělí se udává trojnásobně vyšší riziko žilní trombózy a až osminásobně vyšší riziko plicní embolie ve srovnání se samotným těhotenstvím. Po císařském řezu se ve srovnání s fyziologickým porodem riziko zvyšuje sedminásobně. Zpomalený odtok žilní krve z oblasti pánve a dolních končetin následkem zvětšující se dělohy je dalším faktorem zvyšujícím riziko žilní trombózy. Rozvoj trombózy také podporuje dlouhé ležení, doporučené lékařem jako prevence před předčasným porodem.

Rizikové faktory

  • křečové žíly
  • nadváha (MBI nad 30)
  • věk na 35
  • letpotrat
  • zvýšený sklon ke srážení krve, např. po velkých operacích, porodu
  • vysoký krevní tlak
  • diabetes mellitus
  • preeklampsie
  • kouření
  • dlouhé sezení (např. cesta letadlem)
  • vrozený trombofilní stav (zvýšená náchylnost na srážení krve, podmíněna geneticky)

Příznaky trombózy

Levá noha je mnohem častěji postižena trombózou než pravá. Příznaky jsou dost charakteristické. Jde zejména o:

  • změna barvy kůže - bledá, namodralá
  • otoky, tíhy
  • pocit napětí v postižené noze
  • bolesti při chůzi nebo když nohy visí

Náhlá dušnost, kašel a bodavá bolest zad může být příznakem plicní embolie - zde je třeba ihned se obrátit na lékaře.

Léčba trombózy v těhotenství

Pokud existují rizikové faktory během těhotenství jsou takové pacientky pravidelně sledovány ve specializovaných centrech za spolupráce gynekologa, angiologa a hematologa. Léčba musí být velmi uvážená, tak aby nepoškodila plod, ale zároveň dostatečně účinná.
Prostřednictvím krevních testů lékař určí, zda kromě toho existuje i porucha srážlivosti krve. Na základě výsledků určí lékař vhodnou léčbu. Látka, používaná na rozpuštění krevní sraženiny - trombu, neprochází placentou a riziko případných komplikací není vysoké. Po prodělaném žilním tromboembolismu v těhotenství, se doporučuje pokračovat minimálně 6 týdnů po porodu, přičemž délka celkové léčby by měla být podle obecných doporučení. S ohledem na dnešní poznatky je možno konstatovat, že pokud je žilní trombóza diagnostikována včas, lze převést taková opatření, která plod neohrozí a je možné těhotenství dokončit přirozeným porodem.

Prevence trombózy v těhotenství

Navzdory stávajícím rizikovým faktorům, se dá udělat hodně, aby se trombóze předešlo. Nejlepší prevencí trombózy je pohyb - chůze a jízda na kole jsou ideální, protože podporuje tok krve směrem k srdci. Zdravou stravou, popř. vhodnou dietou, která podporuje trávení, se dá podle odborníků také přispět k prevenci vzniku trombózy. Vynikající pomůckou jsou také dobře přizpůsobeny kompresní punčochy.
Příliš dlouhé sezení v autě může zvýšit riziko trombózy zejména koncem těhotenství, protože krev nemůže proudit. Z tohoto důvodu je třeba alespoň každou hodinu a půl až dvě hodiny jízdy udělat krátkou přestávku.